U Pěti Líp

Významné osobnosti obce Stará Huť
Vedle Karla Čapka a jeho přátel a rodiny si připomínáme i další významné osobnosti, spojené s obcí

Jiří Emanuel Bartoloměj Šefl

písmák, rodák ze Staré Huti, který v roce 1749 sepsal knihu „Apotéka domácí, ve kteréž se zavírají a vypisují rozličná lékařství, snadná k přistrojení proti všelikým neduhům těla lidského i oudův od hlavy až do noh“. Zpracoval zde podle jiných knih recepty proti neduhům a dobové poznatky z matematiky, ekonomiky a astrologie.

Ladislav Malý (1862–1956)

významný osvětový pracovník, pokrokový pedagog a spisovatel. Byl zakladatelem Městského muzea v Příbrami a spoluzakladatelem muzea na Dobříši.

Po založení a otevření školy ve Staré Huti v roce 1897 se stal jejím prvním řídícím učitelem. Zde působil až do roku 1923, kdy odešel do penze. Jím vlastnoručně vyrobené učební pomůcky jsou v místní základní škole dodnes uchovávány.

Václav Hataj – Úslavský (1910–1985)

historik, archivář a výtvarník, autor obsáhlých a precizně zpracovaných Letopisů obce Staré Huti. Kreslil mapy, domy, fotografoval, zaznamenával vzpomínky pamětníků. Je autorem řady kreseb, na nichž se pokouší o rekonstrukci historických míst.

Jana Pechanová (1981)

česká plavkyně, olympionička, specialistka na dlouhé tratě, vybojovala řadu medailí na mistrovstvích světa i Evropy.

Josef Jindřich Loukota (1879–1967)

významný český malíř, kreslíř a pedagog. Narodil se v hájovně U pěti lip. Záhy se u něho projevilo výtvarné nadání, v mladém věku kreslil krajiny ve zdejším okolí. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze (profesoři Václav Brožík, Hanuš Schweiger).

Maloval portréty, figury a žánrové obrazy, ilustroval dobové časopisy. Podle předloh Vojtěcha Hynaise vymaloval nástěnné alegorie v Pantheonu Národního muzea. Žil a tvořil ve vile Zdenka na severním okraji obce Stará Huť.

Nacházíme se za lipovou alejí. K těmto stromům se neodmyslitelně váže rudě zbarvený hmyz s černými skvrnami. Vyskytuje se ve velkém počtu u zdrojů potravy právě u kmenů lip a jeho název zní ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus). Pokud se tu nacházíte ve správné době, budou jich kolem kmenů lip spousty. Běžte se podívat a určitě nějaký shluk objevíte. Doba, kdy jsou ruměnice k vidění, je uvedena v brožuře. O lípě srdčité bychom měli vědět něco víc. Stala se národním stromem mnoha národů především slovanských a tedy i naším. Lípa srdčitá je velmi užitečný strom. Vysazuje se pro dřevo, jako okrasný, stínící a medonosný strom. Také pro své květy, které jsou vysoce ceněné v lidovém léčitelství. Jen si vzpomeňte, jistě jste někdy pili čaj z lipových květů při onemocněních dýchacího ústrojí. Výborně pomáhá zejména při nachlazení a kašli. Lipové lýko se dříve používalo k výrobě obuvi a provazů. V současnosti nachází uplatnění v košíkářství a při výrobě dekorací. Lipové dřevo je měkké a lehké, dobře opracovatelné, mezi řezbáři vysoce ceněné. Používá se k výrobě hudebních nástrojů, vyřezávání zdobeného nábytku a další řezbářské práci. Lípy se dožívají úctyhodného věku. Za nejstarší živé lípy u nás jsou považované Žeberská lípa v NPR Jezerka (přes 700 let), Lípa v Lipce – CHKO Železné hory (600 let) a Lípa na Babí u Jenína(550 let).

Na vlhkých loukách v údolí Hamerského potoka uvidíte v jarním období blatouch bahenní (Caltha palustris) a úpolín evropský (Trollius europeus).

Nedaleko odtud, na okraji louky, je bývalá hájovna U pěti lip. Svoji představu, jak kdysi vypadala, nakreslil Václav Hataj – Úslavský. Hájovna je také uváděna jako místo narození malíře Josefa Loukoty.

Zde naučná stezka Karla Čapka končí. Tímto se s vámi loučíme a doufáme, že jste si při jejím zdolávání užili trochu legrace, něco nového se naučili, něco pěkného viděli a zažili a že se sem budete rádi vracet.