Okruh 2

Zájezek

Na potoce jsou dosud patrné zbytky náhonu Třetího hamru, zvaného také Prostřední nebo Zájezek, podle stejnojmenného rybníka nad ním, jenž byl zásobárnou energie pro vodní kola hamru. První zmínky o hamru jsou ze začátku 18. století, poslední z r. 1878, kdy byl spolu s Druhým hamrem zrušen. V té době už nemohly hutní hamry konkurovat modernějším způsobům výroby kujného železa a jejich čas se naplnil.

Černá jedle

Prosba lesa
Člověče,
jsem teplo Tvého příbytku
za studených zimních nocí,
jsem přátelský stín,
když pálí letní slunce,
jsem krov Tvého domu,
deska Tvého stolu,
jsem lůžko, ve kterém spíš
a dřevo, z něhož stavíš své lodě,
jsem násadou Tvé motyky,
jsem dřevo Tvé kolébky i Tvé rakve,
jsem květ dobra a krásy,
Vyslyš mou prosbu –
– opatruj mne a chraň i pro budoucí věky.

Kocába

Pramen Kocáby najdeme u obce Dubno, pár kilometrů od Příbrami. Do Vltavy se vlévá u Štěchovic. Celková délka jejího toku je 41 km. Do říčky cestou ústí řada potoků a potůčků (také odtok z rybníka Strž, který tvoří hranici zahrady domu Karla Čapka a nese jméno Hamerský nebo Kotenčický potok). Výškový rozdíl pramene a ústí Kocáby je 339 m. Říčka se proplétá krajinou v mnoha záhybech, zprvu teče pomalu loukami a lesy, ale při ústí, kde je strmější spád, je zahloubená do skal, s peřejemi a romantickými scenériemi. Proto si ji už ve 20. letech minulého století oblíbili trampové, kteří ji začali říkat Hadí řeka.

Rozcestí nad IV. hamrem

Naučné stezky zlata na Novoknínsku
Jedná se o tři tematicky související naučné stezky – Naučná stezka Kozí Hory Libčice (8 km, celkem 6 zastavení), Naučná stezka Nový Knín a okolí (cca 5 km, celkem 10 zastavení) a Zlaté Psí hory v okolí Chotilska (7,4 km, celkem 12 zastavení).

IV. hamr

Hamr je mechanizovaná kovárna s buchary hnanými vodními koly. V českém železářství se objevil nejpozději na začátku 14. století a zůstal jeho součástí téměř 600 let. V 19. století existovaly při Staré Huti čtyři hamry, pojmenované podle svého pořadí nebo polohy na zdejších potocích a řece Kocábě.

Louka Francouzska

Za válek o nástupnictví na trůnu Habsburské monarchie mezi Marií Terezií a Pruskem, Bavorskem a Francií (tzv. války o rakouské dědictví) v roce 1741 vpadla do Čech spojená bavorsko-francouzská vojska. Po dobytí Prahy v listopadu 1741 se při zpátečním tažení dostali francouzští vojáci až do těchto míst. Utábořili se na čas na pozemku pod Holcovskou. Podle někdejších pamětníků tady měli i kovárnu. Vojáci umírali zimou, hladem a nemocemi. Po letech tu při orbě byly nacházeny lidské kosti, knoflíky a přezky z vojenských uniforem.Vedlejší louce se podle této události říká „Francouzka“.