Rozcestí nad IV. hamrem

Naučné stezky zlata na Novoknínsku
Jedná se o tři tematicky související naučné stezky – Naučná stezka Kozí Hory Libčice (8 km, celkem 6 zastavení), Naučná stezka Nový Knín a okolí (cca 5 km, celkem 10 zastavení) a Zlaté Psí hory v okolí Chotilska (7,4 km, celkem 12 zastavení).

Naučná stezka Kozí Hory Libčice

Výchozím bodem stezky je Muzeum zlata v Novém Kníně. Stezka návštěvníka vyvede na vrch Kateřinka, ze kterého je krásný výhled na Nový Knín a okolí. Také zde jsou stejně jako v případě NS Nový Knín a okolí dochované historické štoly související s těžbou zlata v území. Naučná stezka dále prochází malebnou vískou Dražetice, ze které se pokračuje na vrch Hořice. Stezku uzavírá opuštěný důl Libčice. Ve 13. a 14. století se zlato z místního dolu podílelo na ražbě zlatých dukátů.

Naučná stezka Nový Knín a okolí

Naučná stezka začíná na náměstí Jiřího z Poděbrad v Novém Kníně v historické budově tzv. Mincovny z 15. století, někdejším sídle perkmistrovského úřadu v královském horním městě na březích zlatonosné říčky Kocáby. V mincovně je umístěna expozice Muzea zlata, přibližující historii těžby a zpracování zlata na Novoknínsku od nejstarších dob až do 20. století, dějiny města, místní řemesla a průmysl či historii mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí. Stezka dále mapuje těžbu zlata v území prostřednictvím dochovaných štol a dalších staveb souvisejících s historickou těžbou. Jedná se například o Karlovu štolu, která se nachází v těsné blízkosti mlýna U Tesárka. V blízkosti další z historických štol se nachází Ústav termomechaniky AV ČR, kde je možné si prohlídku štoly předem objednat. Jedno ze zastavení připomíná tzv. smírčí kříž, jako prostředek usmíření s Bohem v případě hrdelního zločinu.

Naučná stezka Zlaté Psí hory

Naučná stezka Zlaté Psí hory byla zřízena v roce 1999 Český klubem zlatokopů při příležitosti světového mistrovství v rýžování zlata v blízké Kocábě. Bylo to v období, kdy se společným úsilím řady měst, obcí a občanských sdružení podařilo zamezit průzkumu ložisek zlata na několika místech České republiky v obavě, že jeho výsledky by mohly vést k těžbě nešetrné k životnímu prostředí. Ve zdejších podmínkách toto úsilí o zachování krajiny vyústilo ve stavbu telekomunikační věže s vyhlídkovou plošinou na Veselém vrchu, který ve svém podzemí skrývá téměř sto tun zlata a pro jejich získání by musel být skoro celý odtěžen. Toto zlato by mělo být ponecháno pro budoucí generace. Telekomunikační věž, která slouží zároveň jako rozhledna, je vysoká 42 m a byla postavena v roce 1999. Vyhlídková plošina je položená ve výšce 25 m a vede k ní 137 spirálovitě točených schodů. Z rozhledny je možné vidět okolní obce: Mokrsko, Prostřední Lhotu, Sejckou Lhotu, ale i věž Cukrák, velkou část Brd a vodní nádrž Slapy. Za dobrého počasí lze spatřit vrcholky Krkonoš, Šumavy či Alp. Na trase stezky se nachází také štola Josef, ze které je v současné době zpřístupněno cca 600 m.

Stará Huť

Dosud nejstarší nálezem je malá broušená sekera. Byla nalezena panem J. Styblíkem na břehu rybníka Strž. Pravděpodobně dokládá přítomnost člověka již na počátku pozdní doby kamenné v prostoru dnešní Staré Hutě. V blízkém okolí jsou známé nálezy broušených nástrojů z mladší a pozdní doby kamenné z Dobříše a Starého Knína.

Mokrovraty

Zatím nejstarší známé doklady osídlení Mokrovrat pocházejí z novověku. V čp. 3 byly v 90. letech 20. století během rekonstrukce domu nalezeny zlomky kachlů a kuchyňské keramiky, které dovolují nahlédnout do vybavení zdejší usedlosti v průběhu 17.–18. století. První písemná zmínka o obci je z roku 1653.

Nový Knín

Mezi nejstarší možné doklady o pobytu člověka v okolí Nového Knína již ve starší době kamenné snad můžeme počítat kost nosorožce srstnatého, nalezenou v jedné z knínských cihelen ve 20. století. Zda se skutečně jedná o pozůstatek lovecké činnosti člověka, či o uhynulé zvíře, však nevíme. Větší jistotu máme teprve v nálezu broušené sekery z pozdní doby kamenné, nalezené ve Staré Kníně. Mohla se sem ovšem dostat i mnohem později, v novověku, jako pověrečný předmět sloužící např. jako ochrana před bleskem. Ovšem zcela nesporným dokladem o přebývání pravěkých lidí v okolí dnešního městečka jsou žárové hroby z konce starší doby železné. Naopak pochybnosti budí nález zlaté keltské mince s opisem Vercingetorix, nalezené přímo ve městě.

Nejvíce dokladů o různých lidských aktivitách máme z období od raného středověku až po současnost. Mezi nejstarší a nejznámější patří mosazný postříbřený tordovaný náramek (tj. vyrobený z krouceného drátu). V Čechách je zatím jediný svého druhů, pochází totiž ze Skandinávie, odkud jsou známé i zlaté exempláře. Náramek pochází z 10.–11. století a dokládá kontakty mezi vládnoucím přemyslovským rodem a severskými zeměmi. V Novém Kníně byl pravděpodobně již v této době přemyslovský dvorec (písemně doložen až v roce 1186; další byl pak na blízké Živohošti). Knínský náramek není jediný, který dokládá styky ze severní Evropou; dalším je např. třmen skandinávského původu ze Zbečna na Křivoklátsku, kde byl rovněž přemyslovský dvorec.

Dosud jedinou známou nemovitou památkou po knínském dvorci je románský kostel sv. Benedikta a Mikuláše z 60. let 12. století. Lze předpokládat, že součástí jeho mobiliáře byl románský kříž, nalezený v 19. století na území města.

Další movité památky, dokládající rozvoj osídlení dnešního Nového i Starého Knína, pocházejí z 13. století. Jedná se vesměs o kuchyňskou keramiku, zjištěnou např. v sousedství radnice, či přímo v ploše náměstí Jiřího z Poděbrad. Významným nálezem, dokumentujícím úroveň bydlení ve Starém Kníně, je nález kolekce kamnových kachlů z 2. poloviny 15. až počátku 16. století.

Nový Knín je ovšem nejvíce spojen s těžbou zlata. Expozice věnované historii této činnosti najdete v Muzeu zlata v budově tzv. Mincovny.

Chramiště

Doklady o starším osídlení před založením obce zatím neznáme. Za zmínku však stojí nález z jednoho pole z blízkých Kozích Hor. Jedná se o masivní kamennou štípanou sekeru ze střední doby kamenné (mezolit). Její tvar a velikost prozrazuje, že pochází ze severní Evropy; jižněji se tyto sekery objevují již jen ojediněle. Zajímavé je, že na stejném poli byla nalezena také broušená sekera jednoduchého tvaru a vyrobena z ne příliš kvalitního materiálu. Tyto nástroje se tradičně, s ohledem na technologii, jakou jsou vyrobeny (broušení), obvykle datují do následující epochy, tj. mladší doby kamenné (neolit).